Od myšlenky k činu aneb za Husův dům „můžou studenti“

V roce 1889 se na půdě českého zemského sněmu odehrála tzv. „desková debata“. Jednalo se v ní o umístění Husova jména na jednu z desek vnější fasády Muzea Království českého (dnes Národní muzeum) v Praze. Proti Husovi, resp. jeho následovníkům padla i emočně silná slova, neboť husité byli nazváni „bandou lupičů a žhářů“. Pobouření v části společnosti bylo veliké a vykrystalizovalo v myšlenku postavit Janu Husovi samostatný pomník. Ten byl nakonec odhalen roku 1915 na Staroměstském náměstí. Vedle toho padl také návrh na zbudování „živého organismu“, centra duchovního, kulturního a sociálního života reformované církve, nazvaného Husův dům.

Myšlenka vytvořit v Praze náboženské a kulturní ústředí a spojit je se jménem Husovým napadla pražské studenty teologie, sdružené ve spolku Jeroným, a měla být uskutečněna k 500. výročí upálení mistra Jana. S realizací se začalo už v roce 1890 založením Spolku pro vystavění Husova domu v Praze, resp. roku 1891, kdy JUC Antonín Zahálka z Libkovic a farář G. A. Molnár z Krabčic podali c. k. okresnímu hejtmanství v Roudnici nad Labem ke schválení stanovy spolku. Protože ale byla zpočátku jejich aktivita vnímána jako politická, nastaly průtahy a upravené stanovy byly schváleny až v roce 1893. Za svůj cíl si spolek stanovil „opatřit přiměřený náklad na zbudování a vydržování domu v Praze, který by sloužil kulturním zájmům české evangelické reformované církve v duchu Jednoty českobratrské, jakož i dům ten vystavěti“. Záměr obsahoval vybudovat velký sál pro celocírkevní setkání, zřídit bohoslovecký seminář a hospic (útulek) pro přechodné ubytování členů venkovských sborů, hledajících v Praze práci, založit centrální evangelickou knihovnu, čítárnu evangelického tisku a evangelické muzeum. V prvotním návrhu byla v domě plánována také restaurace, abstinentní jídelna, a dokonce tělocvična.

Spolek pro vystavění Husova domu v Praze a jeho činnost

Spolek propagoval svou věc prostřednictvím prohlášení k veřejnosti, skrze pravidelné rubriky v evangelických časopisech a politických denících, úspěšné byly agitační přednášky na seniorátních konventech a ve sborech, kde vznikaly i místní odbory spolku s proškolenými spolupracovníky. Začalo se s vybíráním příspěvků. Ve výroční Husův den se každoročně konala celocírkevní sbírka, určená právě pro Husův dům. Do počátku první světové války se vybralo v průměru 10–12 000 korun ročně.

Návrhy ke koupi domu padaly od roku 1902. První vhodný se nabízel v Krakovské ulici u Václavského náměstí, byl však zatížen mnoha závazky. Dále se jednalo o novostavbě poblíž Myslíkovy ulice Na Zbořenci, ale nejvhodnějším se nakonec ukázal být dvoupatrový dům v ulici Jungmannově. Jeho cena byla 250 000 korun, z nich 110 000 zaplatil spolek přímo. Psal se rok 1912, do Husových oslav, při nichž měl být původně Husův dům otevřen, zbývaly tři roky. V letech následujících se sbírky zintenzivnily na dvojnásobek, přesto však bylo patrno, že to je málo. Ač byl dům koupen, nemohl církvi začít hned plně sloužit. Byli v něm nájemníci a pro vytyčené účely tam nebylo dostatek místa. K domu patřilo ale rozsáhlé nádvoří a na něm měl být vybudován skutečný Husův dům, zatímco výnosy z přední činžovní budovy by přispívaly na umořování dluhu a zároveň na stavbu nové budovy.

Ačkoliv už v roce 1915 vypracoval architekt O. Polívka plán přestavby na celé ploše pozemku, k její realizaci prozatím nedošlo a v přední budově byla otevřena pouze bohoslovecká domovina Husova domu. V říjnu 1918 byl pak zde zbudován sál pro 200 osob, knihovna s čítárnou, začaly se pronajímat spolkové místnosti a sídlila zde Kostnická jednota s redakcí Kostnických jisker. Po spojení protestantských církví v závěru toho roku začal v domě sídlit synodní výbor a jeho odbory. V roce 1920 pak byly změněny stanovy spolku a dům přešel z majetku reformované církve do majetku nově ustavené Českobratrské církve evangelické.

Přestavba přední budovy

Stoupající činnost ústředí zvyšovala nároky na prostor. Jenomže nákladnost stavby v nádvorním traktu a zákon na ochranu nájemníků zbudování novostavby zabránily. Proto přistoupil spolek k nouzovému řešení zvýšit počet pater stávajícího domu. A v červnu 1923 se s přestavbou započalo. Podle projektu architekta Bohumíra Kozáka se na původní budovu přistavěla tři patra a sjednotila se fasáda průčelí, na kterou byla umístěna Husova socha od Ladislava Kofránka, reliéfy Bible a Beránka a nápisy. Současně se ve dvoře postavily čtyři nájemní garáže a do bývalé vinárny se přistěhovalo knihkupectví Kalich. V levém nádvorním křídle zůstaly nadále nájemní byty.

Náklad na stavbu činil 1 200 000 Kčs, část z něj tvořila státní subvence. Přední budova Husova domu byla slavnostně otevřena 1. 5. 1924. Na umořování pohledávky, která na domě vázla, a vzhledem k chystané stavbě nádvorní budovy, usnesla se synodní rada vypisovat k 6. 7. celocírkevní sbírku.

Jak vypadal Husův dům uvnitř?

Sál v 1. poschodí nadále sloužil svému účelu, navíc se zde konaly synody, sjezdy Kostnické jednoty aj. Ve 3. patře bylo zařízeno sedm kanceláří a zasedací síň pro synodní radu. Ve 4. a 5. patře bylo dáno k dispozici Husově studentské domovině 16 pokojů, jídelna, studovna a byt správce, navíc zde byl jeden hostinský pokoj. Do levého křídla do dvora byla přesunuta redakce a administrace Kostnických jisker a Husova odkazu, 2. poschodí zaplnil sekretariát Husova domu, ústředí sociální péče seniorátu Pražského a do poslední místnosti byla soustředěna knihovna. Po uprázdnění některých prostor v roce 1934 nastaly další změny. Tehdy si ve 2. patře zřídil svou klubovnu s čítárnou spolek Jeroným, byl zde otevřen dívčí útulek a tři pokoje pro přechodné ubytování mimopražských členů církve.

Stavba nádvorní budovy

V roce 1934 bylo rozhodnuto o stavbě nádvorní budovy. Za jejího architekta byl vybrán znovu B. Kozák. Přípravné práce začaly v polovině následujícího roku, kdy se zbouralo nádvorní křídlo a knihkupectví Kalich se přesunulo do přední budovy. Na VII. synodu v prosinci 1935 se celý záměr schválil a byla povolena zápůjčka z různých církevních fondů. V březnu 1936 se pak začalo s výkopem dvora a stavbou. Celkový náklad přesáhl 2 200 000 korun.

14. 3. 1937 byla novostavba ve dvoře slavnostně otevřena. V přízemí se nacházel sál s galerií (cca pro 550 osob), k němu příslušela šatna, bufet a kuchyňka. V mezipatře byly dvě klubovny a místnost pro harmonium. Do 1. patra se nastěhovaly kanceláře synodní rady a byl zde zařízen její zasedací sál, 11 pokojíků ve 2. patře sloužilo jako ubytování pro zaměstnané dívky a ženy, ve 3. poschodí bylo 6 hostinských pokojů s jídelnou a byt tajemníkův a do 4. patra byla prozatím umístěna prádelna, ale výhledově zde měl sídlit ve třech místnostech církevní archiv, knihovna a muzeum (otevřeny v dubnu 1939). Zbytek nádvoří byl vydlážděn. Na místě bývalých garáží, které byly zrušeny, bylo postaveno pravé křídlo, průchozí skrze kuchyni ve 3. patře a spojující obě budovy.

V roce 1941, tedy 47 let od zahájení své činnosti a vzhledem k tomu, že naplnil svou úlohu, byl Spolek pro postavení Husova domu rozpuštěn.

Miroslava Fůrová

GENERÁLNÍ SPONZOR

Evangelische Kirche im Rheinland

HLAVNÍ SPONZOR

CONSEQ Evangelische Landeskirche in Baden Evangelische Kirche in Hessen und Nassau Magistrát hl. m. Praha Ministerstvo kultury ČR Nadace DRFG Wood & company

PARTNER

E.ON Chládek a Tintěra Koh-I-Noor Pardubický kraj Pardubice Respect, a.s. UniCredit Bank kudyznudy.cz