Od myšlenky k činu aneb za Husův dům „můžou studenti“

V roce 1889 se na půdě českého zemského sněmu odehrála tzv. „desková debata“. Jednalo se v ní o umístění Husova jména na jednu z desek vnější fasády Muzea Království českého (dnes Národní muzeum) v Praze. Proti Husovi, resp. jeho následovníkům padla i emočně silná slova, neboť husité byli nazváni „bandou lupičů a žhářů“. Pobouření v části společnosti bylo veliké a vykrystalizovalo v myšlenku postavit Janu Husovi samostatný pomník. Ten byl nakonec odhalen roku 1915 na Staroměstském náměstí. Vedle toho padl také návrh na zbudování „živého organismu“, centra duchovního, kulturního a sociálního života reformované církve, nazvaného Husův dům.

Myšlenka vytvořit v Praze náboženské a kulturní ústředí a spojit je se jménem Husovým napadla pražské studenty teologie, sdružené ve spolku Jeroným, a měla být uskutečněna k 500. výročí upálení mistra Jana. S realizací se začalo už v roce 1890 založením Spolku pro vystavění Husova domu v Praze, resp. roku 1891, kdy JUC Antonín Zahálka z Libkovic a farář G. A. Molnár z Krabčic podali c. k. okresnímu hejtmanství v Roudnici nad Labem ke schválení stanovy spolku. Protože ale byla zpočátku jejich aktivita vnímána jako politická, nastaly průtahy a upravené stanovy byly schváleny až v roce 1893. Za svůj cíl si spolek stanovil „opatřit přiměřený náklad na zbudování a vydržování domu v Praze, který by sloužil kulturním zájmům české evangelické reformované církve v duchu Jednoty českobratrské, jakož i dům ten vystavěti“. Záměr obsahoval vybudovat velký sál pro celocírkevní setkání, zřídit bohoslovecký seminář a hospic (útulek) pro přechodné ubytování členů venkovských sborů, hledajících v Praze práci, založit centrální evangelickou knihovnu, čítárnu evangelického tisku a evangelické muzeum. V prvotním návrhu byla v domě plánována také restaurace, abstinentní jídelna, a dokonce tělocvična.

Spolek pro vystavění Husova domu v Praze a jeho činnost

Spolek propagoval svou věc prostřednictvím prohlášení k veřejnosti, skrze pravidelné rubriky v evangelických časopisech a politických denících, úspěšné byly agitační přednášky na seniorátních konventech a ve sborech, kde vznikaly i místní odbory spolku s proškolenými spolupracovníky. Začalo se s vybíráním příspěvků. Ve výroční Husův den se každoročně konala celocírkevní sbírka, určená právě pro Husův dům. Do počátku první světové války se vybralo v průměru 10–12 000 korun ročně.

Návrhy ke koupi domu padaly od roku 1902. První vhodný se nabízel v Krakovské ulici u Václavského náměstí, byl však zatížen mnoha závazky. Dále se jednalo o novostavbě poblíž Myslíkovy ulice Na Zbořenci, ale nejvhodnějším se nakonec ukázal být dvoupatrový dům v ulici Jungmannově. Jeho cena byla 250 000 korun, z nich 110 000 zaplatil spolek přímo. Psal se rok 1912, do Husových oslav, při nichž měl být původně Husův dům otevřen, zbývaly tři roky. V letech následujících se sbírky zintenzivnily na dvojnásobek, přesto však bylo patrno, že to je málo. Ač byl dům koupen, nemohl církvi začít hned plně sloužit. Byli v něm nájemníci a pro vytyčené účely tam nebylo dostatek místa. K domu patřilo ale rozsáhlé nádvoří a na něm měl být vybudován skutečný Husův dům, zatímco výnosy z přední činžovní budovy by přispívaly na umořování dluhu a zároveň na stavbu nové budovy.

Ačkoliv už v roce 1915 vypracoval architekt O. Polívka plán přestavby na celé ploše pozemku, k její realizaci prozatím nedošlo a v přední budově byla otevřena pouze bohoslovecká domovina Husova domu. V říjnu 1918 byl pak zde zbudován sál pro 200 osob, knihovna s čítárnou, začaly se pronajímat spolkové místnosti a sídlila zde Kostnická jednota s redakcí Kostnických jisker. Po spojení protestantských církví v závěru toho roku začal v domě sídlit synodní výbor a jeho odbory. V roce 1920 pak byly změněny stanovy spolku a dům přešel z majetku reformované církve do majetku nově ustavené Českobratrské církve evangelické.

Přestavba přední budovy

Stoupající činnost ústředí zvyšovala nároky na prostor. Jenomže nákladnost stavby v nádvorním traktu a zákon na ochranu nájemníků zbudování novostavby zabránily. Proto přistoupil spolek k nouzovému řešení zvýšit počet pater stávajícího domu. A v červnu 1923 se s přestavbou započalo. Podle projektu architekta Bohumíra Kozáka se na původní budovu přistavěla tři patra a sjednotila se fasáda průčelí, na kterou byla umístěna Husova socha od Ladislava Kofránka, reliéfy Bible a Beránka a nápisy. Současně se ve dvoře postavily čtyři nájemní garáže a do bývalé vinárny se přistěhovalo knihkupectví Kalich. V levém nádvorním křídle zůstaly nadále nájemní byty.

Náklad na stavbu činil 1 200 000 Kčs, část z něj tvořila státní subvence. Přední budova Husova domu byla slavnostně otevřena 1. 5. 1924. Na umořování pohledávky, která na domě vázla, a vzhledem k chystané stavbě nádvorní budovy, usnesla se synodní rada vypisovat k 6. 7. celocírkevní sbírku.

Jak vypadal Husův dům uvnitř?

Sál v 1. poschodí nadále sloužil svému účelu, navíc se zde konaly synody, sjezdy Kostnické jednoty aj. Ve 3. patře bylo zařízeno sedm kanceláří a zasedací síň pro synodní radu. Ve 4. a 5. patře bylo dáno k dispozici Husově studentské domovině 16 pokojů, jídelna, studovna a byt správce, navíc zde byl jeden hostinský pokoj. Do levého křídla do dvora byla přesunuta redakce a administrace Kostnických jisker a Husova odkazu, 2. poschodí zaplnil sekretariát Husova domu, ústředí sociální péče seniorátu Pražského a do poslední místnosti byla soustředěna knihovna. Po uprázdnění některých prostor v roce 1934 nastaly další změny. Tehdy si ve 2. patře zřídil svou klubovnu s čítárnou spolek Jeroným, byl zde otevřen dívčí útulek a tři pokoje pro přechodné ubytování mimopražských členů církve.

Stavba nádvorní budovy

V roce 1934 bylo rozhodnuto o stavbě nádvorní budovy. Za jejího architekta byl vybrán znovu B. Kozák. Přípravné práce začaly v polovině následujícího roku, kdy se zbouralo nádvorní křídlo a knihkupectví Kalich se přesunulo do přední budovy. Na VII. synodu v prosinci 1935 se celý záměr schválil a byla povolena zápůjčka z různých církevních fondů. V březnu 1936 se pak začalo s výkopem dvora a stavbou. Celkový náklad přesáhl 2 200 000 korun.

14. 3. 1937 byla novostavba ve dvoře slavnostně otevřena. V přízemí se nacházel sál s galerií (cca pro 550 osob), k němu příslušela šatna, bufet a kuchyňka. V mezipatře byly dvě klubovny a místnost pro harmonium. Do 1. patra se nastěhovaly kanceláře synodní rady a byl zde zařízen její zasedací sál, 11 pokojíků ve 2. patře sloužilo jako ubytování pro zaměstnané dívky a ženy, ve 3. poschodí bylo 6 hostinských pokojů s jídelnou a byt tajemníkův a do 4. patra byla prozatím umístěna prádelna, ale výhledově zde měl sídlit ve třech místnostech církevní archiv, knihovna a muzeum (otevřeny v dubnu 1939). Zbytek nádvoří byl vydlážděn. Na místě bývalých garáží, které byly zrušeny, bylo postaveno pravé křídlo, průchozí skrze kuchyni ve 3. patře a spojující obě budovy.

V roce 1941, tedy 47 let od zahájení své činnosti a vzhledem k tomu, že naplnil svou úlohu, byl Spolek pro postavení Husova domu rozpuštěn.

Miroslava Fůrová

Partneři oslav

CONSEQ Evangelische Landeskirche in Baden Evangelisch-Lutherische Kirche in Bayern Evangelische Kirche im Rheinland KOH-I-NOOR Ministerstvo kultury ČR Pardubický kraj město Pardubice Hlavní město Praha respect UniCredit Bank Wood & company