Témata z historie

Od myšlenky k činu aneb za Husův dům „můžou studenti“

V roce 1889 se na půdě českého zemského sněmu odehrála tzv. „desková debata“. Jednalo se v ní o umístění Husova jména na jednu z desek vnější fasády Muzea Království českého (dnes Národní muzeum) v Praze. Proti Husovi, resp. jeho následovníkům padla i emočně silná slova, neboť husité byli nazváni „bandou lupičů a žhářů“. Pobouření v části společnosti bylo veliké a vykrystalizovalo v myšlenku postavit Janu Husovi samostatný pomník. Ten byl nakonec odhalen roku 1915 na Staroměstském náměstí. Vedle toho padl také návrh na zbudování „živého organismu“, centra duchovního, kulturního a sociálního života reformované církve, nazvaného Husův dům. Myšlenka vytvořit v […]

Habemus ČCE!

Ani vzájemná shoda na sjednocení pod jednu církev, k níž augsburští i reformovaní dospěli při příležitosti husovského půlmilénia roku 1915, ještě nebyla krokem posledním. K vzniku nové církve totiž mezitím na obzoru vyrostla nová překážka: první světová válka. Čeští evangelíci si dobře uvědomovali, že v atmosféře války budou všechny pokusy, směřující jakkoliv k rozmachu národní myšlenky, pečlivě potírány, a že založení nové církve bude muset ještě počkat. Soustředili se tedy na drobnější, zejména vnitřní záležitosti, které měly alespoň částečně připravit půdu pro případ, že by nastala situace pro vznik církve příhodná. A vskutku – když roku 1916 umírá císař František […]

Historické preludium

V evangelickém prostředí je součástí běžného povědomí, že Českobratrská církev evangelická vznikla roku 1918 spojením Evangelické církve augsburského vyznání (luterských) a Evangelické církve helvétského vyznání (reformovaných). Tato dvě konfesijní křídla považujeme dnes za zcela samozřejmou součást své církevní identity; prolínají se tak přirozeně, že je chápeme jako kompatibilní, ba komplementární součástky své sjednocené církve. Cesta ke vzniku Českobratrské církve evangelické je ovšem cestou strastiplnou, složitou a dlouhou. Nejde přitom jen o nepříznivý běh dějin, v němž protestantský element často uvízl, ale také o vzájemné potýkání reformovaných a luterských, pro něž nebylo souputnictví zdaleka vždy v popředí. Začalo to českou reformací […]

Co předcházelo generálnímu sněmu 1918

Jakkoli bolestné ztráty přinesla světu i naší zemi Velká válka 1914-1918, jakkoli mnoho českých rodin přišlo o syny, kteří padli na bojištích, česká domácí půda nebyla samotnými boji přímo zasažena. Kulturní i náboženský život šel zde svou cestou a jeho svéprávnost rostla. Čeští evangelíci už dávno nebyli závislí  na obětavých kazatelích z Uher, ale měli své vlastní. Ti získávali vzdělání nejen ve Vídni, ale mnozí také ve Švýcarsku, v Německu, v Nizozemí či ve Skotsku. To jim umožnilo neobyčejný rozhled. Také se bedlivě věnovali osvětě národa. Pořádali veřejné přednášky, vydávali časopisy. Od poloviny 19. století až do roku 1914 vycházelo […]

Cesta ke sjednocení

Opětovná legální existence evangelických církví je v českých zemích spojena s vládou císaře Josefa II. a vydáním Tolerančního patentu v říjnu roku 1781. Počátky pozvolně přicházející náboženské tolerance můžeme ale vystopovat již do posledních let vlády Marie Terezie a důvodů k jejímu uskutečnění bylo několik. Svůj hlavní podíl má na této skutečnosti duch doby, ve které dříve silně spojená role státu i církve se začíná pozvolna oddělovat, s čím souvisí i v patentu uvedený důvod o škodlivosti nátlaku na svědomí. Nesmíme ovšem opomenout ani další velmi důležitý aspekt (taktéž zmíněný v patentu), a to hospodářský. Monarchie se již několik let […]

Partneři oslav

město Pardubice